Jak reagují investoři na takovéto dramatické události? Pro zodpovězení této otázky vědci vyvinuli experiment, který umožnil lépe porozumět reakci investorů na extrémně negativní události. Výsledky ukázaly, že především se na trhu více riskuje v době extrémních ztrát, což lze vysvětlit tím, že trh zesiluje hněv investory, kteří čelí velkým ztrátám.
V experimentu s extrémními událostmi zaměřeném na studium individuálních investičních rozhodnutí měli investoři tendenci snižovat své nabídky po pozorování extrémních událostí bez vzniku ztrát, protože to zvýšilo jejich odhad, že se s takovou událostí opět setkají.
Naopak, investoři, kteří utrpěli extrémní ztráty, zvýšily své nabídky, co se vysvětluje zvýšenou akceptací rizika v oblasti ztrát. Podle prospektové teorie investoři, kteří utrpí extrémní ztráty, vyhledávají riziko, protože se najednou dostali do ztráty.
Reakce na extrémní události jsou navíc spojeny s konkrétními negativními emocionálními reakcemi, jako je hněv a strach. Úloha emocí při studiu extrémních událostí je zásadní, protože podle definice je jejich výskyt vzácný, což vede k překvapení a silné emocionální reakci.
Extrémně riziko je základní charakteristikou finančních trhů, která se používá například na vysvětlení poptávky po vysoké návratnosti investic akcionáři ve srovnání s výnosy dluhopisů.
V nedávné experimentální studii se vědci podívali na extrémní události na trhu, jak s nimi rozhodnutí investorů souvisí. Snažili se posoudit, zda jsou reakce investorů na extrémně události a velké ztráty v tržním kontextu oslabené nebo zesílené ve srovnání s individuální rozhodovací situací.
213 účastníků tohoto experimentu mělo za úkol v 300 aukcích získat finanční aktivum, které nabízelo malou pozitivní odměnu (10, 20, 30, 40 nebo 50 centů) ve více než 99% případů, ale jinak velkou relativní ztrátu (1000 centů). Ztráta byla vysoce nepravděpodobná (0,67%) a dostatečně velká na to, aby vymazala kumulované zisky a způsobila bankrot.
Emoční nákaza: Jak pocity ovlivňují finanční trhy v případě extrémní události
Účastníci byli zařazeni do tří různých skupin. V první měli vše ve svých rukou, dělali individuální rozhodnutí bez interakce s ostatními účastníky. Ve druhé dělali stejně individuální rozhodnutí, avšak po volbách ostatní účastníky. Třetí skupina dělala rozhodnutí v reakci na trh i ostatní účastníky. Ve srovnání s individuálním rozhodováním je trh charakterizován sociálním kontextem, ve kterém investoři sledují informace o krocích jiných lidí a navzájem si konkurují. Porovnáním zpracování individuálního rozhodnutí první a druhé skupiny dokázali izolovat informační dimenzi. Porovnáním postupů druhé a třetí skupiny oddělili konkurenční rozměr trhu.
Studie ukazuje, že jednotlivá rozhodnutí skupin se během „běžných časů“ výrazněji neliší. Naopak v případě, že dojde k extrémním událostem, výsledky výzkumu potvrzují předchozí studie: investoři, kteří pozorují, ale nezažijí extrémní událost, podstupují menší riziko, zatímco investoři, kteří zažijí extrémní událost, podstupují vyšší riziko.
Emoce hrají klíčovou roli při vysvětlování reakcí investorů na extrémní události. Tyto emoce jsou ovlivněny vzájemnou závislostí rozhodnutí investorů, která je nedílnou součástí tržního zacházení. Vědci zjistili, že informační rozměr trhu nezhoršuje emoce a tedy ani reakce investorů na extrémní události. Na druhé straně konkurenční rozměr trhu zhoršuje hněv investory, kteří trpí extrémními ztrátami. Zjistili, že extrémně ztráty způsobují při tržním zacházení silnější reakci v podobě hněvu jako u jiných postupech. Jelikož hněv zvyšuje chuť k riziku, v experimentu pozorovali výraznější nárůst nabídek po extrémních ztrátách v tržním zacházení jako v ostatních dvou postupech.
Tento výsledek je v souladu s teorií hodnocení emocí, že člověk má tendenci zlobit se, pokud za negativní výsledek, kterému jednotlivec čelí, může být částečně odpovědná jiná osoba. Na trhu, kde jsou na rozdíl od individuálních investičních rozhodnutí rozhodnutí navzájem závislé, je snadné připisovat ztráty chování jiných investorů.
Trhy sice v běžných časech nepodporovaly riskování, ale riskování ještě zhoršovaly, když investoři utrpěli velké ztráty. Výsledky vědců jsou proto v souladu s myšlenkou, že trhy podporují emocionální nákazu v době krize.
