Nezaměstnanost v Evropské unii (EU) se již blíží úrovním před pandemie. Na druhé straně však tato čísla může zkreslovat nárůst skryté nezaměstnanosti. V aktuální analýze na to upozornil analytik UniCredit Bank Ľubomír Koršňák.
„Trh práce poměrně dobře odolával pandemickému poklesu evropských ekonomik. Nárůst míry nezaměstnanosti byl ve většině zemí mírnější než během předchozí globální finanční krize. Přispěly k tomu pravděpodobně i četné opatření, které měly za cíl tlumit negativní dopady krátkodobého ekonomického šoku na zaměstnanost a které v současnosti , na rozdíl od předchozí krize, uplatňovala drtivá většina zemí EU, „přiblížil ekonom.
Míra nezaměstnanosti tak v EU v průměru vzrostla jen o něco více než jeden procentní bod (p. B.) A své maximum zaznamenala již v srpnu a září loňského roku na úrovni 7,7%. „Nepotvrdily se ani obavy, že v době ekonomického zotavování by se spolu s postupným ukončováním podpůrných schémat mohli během pandemie uměle podporované pracovní místa projevit na opožděném nárůstu nezaměstnanosti,“ zdůraznil Koršňák.
Naopak trh práce začal podle něj poměrně rychle reagovat už na první známky popandemického oživení a nezaměstnanost v Evropě začala poměrně rychle klesat a vracet se k úrovním, na kterých se pohyboval před vypuknutím pandemie. V srpnu tohoto roku míra nezaměstnanosti v zemích EU dosáhla 6,8%, což bylo jen o dvě desetiny více než v průměru těsně před vypuknutím pandemie na přelomu let 2019 a 2020.
Slovensko i Česko se v srpnu radili mezi země s nadprůměrným nárůstem míry nezaměstnanosti ve srovnání s obdobím těsně před pandemií. „V Česku byla míra nezaměstnanosti o přesně jeden p. B. Vyšší než v průměru v posledních třech měsících před vypuknutím pandemie, naši sousedé si však přesto stále udrželi pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU,“ zdůraznil.
Na Slovensku byla podle Koršňák míra nezaměstnanosti v srpnu ve srovnání s obdobím před pandemie vyšší o 0,6 p. b. Slovensku se však přesto podařilo udržet míru nezaměstnanosti stále pod průměrem EU, když v srpnu dosáhla úrovně 6,5% oproti evropskému průměru 6,8%.
Analytik však upozornil, že ve více zemích může skutečnost přikrášlovat nárůst tzv. skryté nezaměstnanosti. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva v zemích EU byl totiž v srpnu tohoto roku o 0,7% nižší než v období před vypuknutím pandemie. Pokud by se tito lidé převedeni do ekonomické neaktivity, ale rozšířily by řady nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti v EU by byla v současnosti v průměru o 0,7 p. b. vyšší.
„Nárůst skryté nezaměstnanosti můžeme pozorovat i na Slovensku, v porovnání s obdobím těsně před pandemií se počet ekonomicky aktivních snížil o 0,8%, tedy míra nezaměstnanosti se tímto uměle snížila o 0,8 p. B,“ upozornil Koršňák. Pokud by tito skrytí nezaměstnaní rozšířili řady nezaměstnaných, nezaměstnanost v ČR by podle něj v srpnu dosahovala 7,3%.
Kromě některých, nikoli však všech, zemí regionu střední a východní Evropy se skrytá nezaměstnanost poměrně významně zvýšila iv Itálii (2,6 p. B.), Německu (2,3 p. B.), Či Rakousku (1,3 p. B.). „Na druhé straně, okolní země V4 – Česko, Maďarsko i Polsko, zaznamenaly naopak nárůst ekonomické aktivity,“ doplnil analytik.
Zároveň zdůraznil, že i po zohlednění nárůstu skryté nezaměstnanosti ukázal evropský trh práce poměrně významnou odolnost vůči pandemií vyvolané recesi. „Nárůst nezaměstnanosti byl mírnější, než se původně očekávalo a pokrizové zotavení se jeví zatím rychleji, než jsme původně očekávali. Relativně robustní trh práce přispívá i k stabilizaci spotřeby domácnosti, která by měla iv následujících čtvrtletích podporovat ekonomický růst v Evropě,“ dodal Koršňák.
